Ahoj Bídí, mohla bys našim divákům přiblížit, jak ses vlastně do Florbalové Akademie dostala?

Zdravím, zdravím. Do Akademie mě vlastně v roce 2018 přivedl Jirka Diblík, kdy probíhala mezi BK Roudnicí nad Labem a FA určitá forma spolupráce, při které byly hráčky BK začleňovány do tréninku s FA. Akademie mě v té době dost zaujala, a tak se z toho nakonec vyklubal přestup a dodnes to beru jako jedno z nejlepších životních rozhodnutí, která jsem ve florbale kdy mohla učinit. Takže jsem již 3 roky hráčkou FAMB.

Co aktuálně studuješ, případně kde pracuješ?

Momentálně jsem v prvním ročníku na vysoké škole. Přesněji mě můžete najít na Ujepu v Ústí nad Labem, kde studuji tělovýchovu a geografii. Jinak ve volném čase jsem vedoucí florbalového kroužku v místě mého bydliště, tedy v Budyni nad Ohří. Zde kroužek provozuji už druhým rokem. Nově také doučuji matematiku na místní základní škole.

Ty sis udělala licenci D, plánuješ se stát v budoucnu úspěšnou trenérkou?

No řekla bych, že jsem mezi dětmi vždy oblíbený článek a celkově práce s nimi mi není cizí (smích), takže bych se určitě nebránila tomu, si někdy zkusit i jinou roli než hráčskou. Více méně už roli trenérky zastávám v již zmíněném kroužku florbalu.

Jak náročné je cestování na tréninky a na zápasy z Budyně nad Ohří?

Co si budeme povídat, tohle dojíždění není úplně asi pro každého. Já osobně jsem si třeba na něj zvykla a už mi nedělá takový problém si 2-3x týdně lajznout 75 km tam a zpět. Jinak je to určitě náročně, jak po stránce časové, tak i finanční. Jak jsem již říkala, teď studuji v Ústí n/l., takže jsem si t vzdálenost do Boleslavi prodloužila ještě o dalších 20 kilometrů od původních 75 km. Co se týče finanční stránky, tak mi akademie přispívá na cesty na tréninky, ale i tak musím dát docela velkou část ze svého rozpočtu, což při dnešních cenách benzínu není pro mě a mé rodiče, kteří mi také přispívají na pohonné hmoty, vůbec příjemná věc. Takže ano, náročné to je, ale zvládat se to zatím dá (smích).

Co říkáš na to, že Váš tým má po 10 kolech na svém kontě jen 3 body? V čem je největší problém?

No k tomu není ani moc co říct. Je to smutné po bodové stránce, nicméně to dle mého neodpovídá průběhu některých zápasů. Máme za sebou velmi vyrovnaná utkání, ve kterých se o vítězi rozhodovalo až v posledních minutách zápasu. Výsledky odpovídají naší střelecké formě, která nebyla úplně ideální. Jsme ale optimisté a s holkami určitě chceme toto bodové prokletí prolomit a konečně si do tabulky připsat další body.

 Jsi už stoprocentně zdravotně v pořádku? Pokud vím, tak jsi laborovala se zraněním v dolní části těla.

Letos na Czech Open V Praze jsem špatně šlápla a udělala si zranění kotníku. Vyřadilo mě to asi na měsíc z tréninku. Nyní však můžu s úlevou říci, že jsem již 100% v pořádku, kotník jsem naposilovala a už se pomalu začleňuji znovu do tréninku. Pevně doufám, že se mi případná další zranění už vyhnou velkým obloukem a nebudu se s ničím takovým v budoucnu potýkat.

Ty se ve svém volném čase věnuješ grafice, jak tě tato práce naplňuje?

Grafika je pro mě takový hodně příležitostní koníček, ke kterému jsem se dostala naprosto nevinně. Spíše to beru jako takový skill, co se někdy vyplatí mít. Jinak mám právě já na starosti pozvánky na zápasy žen, či občasné pozvánky na akce od Akademie.

Kde se vidíš za 5 let?

Těžko říct, tady mám stále hodně možností a směrů, jakými by se mohl můj život vydat (smích). Ale ráda bych se určitě držela u florbalu, buď jako hráčka anebo jako součást realizačního týmu nějakého klubu. I již zmiňovaným trénováním bych si chtěla projít (úsměv). V budoucnu bych také ráda směřovala do zahraničí, asi bych se nebránila ani delšímu pobytu, než je jenom rok. Osobně zastávám takové motto, žij život (smích), takže opravdu těžko říct, kde mě za pár let budete moci najít (smích).

Děkujeme za rozhovor.