HRAJÍCÍ TRENÉR ALEŠ TŮMA JE SPOKOJENÝ S TÍM, JAK SE JEHO MUŽSKÉ DRUŽSTVO V DIVIZI PREZENTOVALO.

Letošní ročník jste s týmem FAMB v mužské divizi skončili na pátém místě, jak zpětně hodnotíš výsledky vašeho týmu a seš s nimi spokojený ? 

S celkovým výsledkem a dojmem z divizní sezóny jsem určitě spokojený. Myslím, že jsme úplně netušili, že se budeme pohybovat v horních částech tabulky, bodově na dostřel nejlepším. Minulý rok nám totiž odešli dva klíčoví hráči do konkurenčního týmu, které jsme překvapivě dokázali nahradit. Jednak přišel „nováček“ Honza Ulman, který tým hodně nakopnul svým úžasným týmovým duchem, zápasovou bojovností a zarputilostí a nakonec vlastně i svojí bodovou potencí. A potom jsem z juniorské kategorie vytáhl Jirku Krouského, který se postupem sezóny ukázal být velmi platným a důležitým hráčem. A to je věkem teprve „prvoročák“ v juniorce. 

V lize je velký nepoměr v kvalitách či velikostech hracích hřišť a jejich povrchů, od čehož se dost zásadně odvíjí předváděná hra a výsledky jednotlivých zápasů. Zcela (ne)objektivně musím uznat, že v naší boleslavské hale Pětka máme pro florbal ideální povrch. Hala je zkrátka primárně cílená na florbal, což se u většiny ostatních, starých či nových, hal řici nedá. Proto jsme taky doma prohráli jen minimum zápasů a dokázali porazit, nebo výrazně potrápit, i týmy z úplné špičky, které by za normální situace v tomto období bojovaly o postup do Národní ligy. A myslím, že někomu z naší divizní skupiny by se postoupit podařilo. 

Do vyřazovací  části vám moc bodů nechybělo a mohli jste tam být, vystihl bys nějaké utkání v sezóně, ve kterém se lámal chleba a zbytečně jste v něm přišli o body ?

Nejmenoval bych nějaké jedno nebo více konkrétních utkání, ve kterých jsme ztratili body. Jelikož, jak jsem uvedl výše, jsem dost citlivý a vnímavý na hrací podmínky v jednotlivých halách, tak mi je jasné, že jsme se někde prostě zápasem protrápili bez bodového efektu. A nešlo s tím nic moc dělat, domácí využili svého prostředí, na které jsou zvyklí, i když kvalitě sportu zrovna moc nepřeje. Někdy jsme i takový zápas dokázali zvládnout, ale to se jednalo spíše o týmy z dolní poloviny tabulky. S těmi nad námi jsme na jejich hřištích vůbec nebodovali. Tak snad to by asi byl jeden z hlavních důvodů. A dalším by určitě byl úzký hráčský kádr v porovnání s početnými soupiskami našich soupeřů z čela tabulky. Celou sezónu jsme zápasy hráli na dvě pětky, které ale neměly vždy stabilní složení. To se dost měnilo v závislosti na tom, jak kdo zrovna mohl být na ten který zápas k dispozici. Hlavním cílem našeho hraní je ale radost ze hry v pořádných dávkách (tedy vysokém ice-time, nebo teda spíš floor-time), a to se nám tedy vždy splnilo. 

Ty a Jan Ulman  jste byli nejproduktivnější hráči celého týmu, je to dlouhodobou chemií a souhrou mezi vámi ? 

Honzu už jsem charakterizoval v první odpovědi. Většinu sezóny jsme ale nehráli spolu v pětce. Nejvíce času jsme spolu strávili v přesilovkách, které jsme měli docela produktivní, alespoň tedy v první polovině sezóny. Z nich tedy určitě pramenila nezanedbatelná část našich kanadských bodů. Osobně se mi s Ulmisem hraje dobře, mám rád jeho rychlost, bojovnost a nekompromisní zakončení. Určitě se v naší souhře projevila i vzájemná znalost a už vyzkoušená spolupráce z RAFLu. 

V loňské sezóně jsi vyhrál s týmem Pixbo Kosmonosy pohár Raflu, nyní hraješ ještě pětkový florbal za FAMB, jaké jsou tvoje cíle zde ?

Pětkový florbal hraju odjakživa, co jsem s florbalem v roce 1998 začal. Trojkový RAFL jsem k tomu přibral v roce 2011, hned po mém konci v extralize, mám pocit. Osobně mě trojková hra moc nebaví pro svou výraznou omezenost herních situací a většinou až přílišnou přímočarost. Hraju ho čím dál méně, teď už hlavně jen pro tu partu kluků, kterou v Pixbu máme. S některými se znám od boleslavského florbalového „pravěku“, s některými o něco méně dlouho, s někým ne zase tak dlouho, zato to jsou ale super lidi, se kterými je fajn být v týmu. Vzhledem k tomu, že RAFL jsme takto spolu už několikrát vyhráli, tak cíle v této soutěži nemám vůbec žádné. Na druhou stranu musím říci, že nejsem aktuálně moc optimistický v tom, jak to vůbec bude s mým časem a chutí vyhrazeným pro tuto „srandu“ vypadat dál.  

Vaše golmanská dvojice Bárta / Kopuletý se skvěle doplňovala, a dle statistik i pravidelně střídala, je velkou výhodou mít v týmu dva kvalitní brankáře, na které se můžete spolehnout ?

Samozřejmě, od kvalitního a spolehlivého brankáře se odvíjí sebevědomá hra celého týmu s dobrými výsledky. Myslím si, že oba kluci patřili mezi nadprůměr v naší divizi. Bylo výhodou, že se mohli střídat a šetřit svoje síly a koncentraci na jednotlivá utkání. Oproti loňsku, kdy Radek odchytal všechny divizní zápasy a k tomu ještě i většinu turnajů dnes už neexistujícího B týmu. Byl to pro něj velký zápřah, který mu asi ale zase tolik nevadil, navíc díky tomu šel výkonnostně nahoru. Letos si každý z nich vybral výborné zápasy a momenty, kdy pro nás byli velkými oporami a vyhráli nám zápas, byly ale i chvíle, kdy jsme museli sáhnout po střídání. Takže sportovní klasika. Celkově byl ale brankářský post týmovým faktorem, o který jsme se mohli spolehlivě opřít. Navíc nám do juniorské kategorie přestoupí výborný dorostenec Vojta Šimon a bude možné ho již využít také v mužích. Takže na tomto postu nepolevíme.   

Sezóna byla předčasně ukončena kvůli koronaviru, jak nyní trénujete a musíte nějak měnit letní přípravu ?

Nám sezóna předčasně ukončena nebyla, divizi jsme měli odehranou již na konci února, do play-up jsme nepostoupili. Následně jsme i nadále trénovali, chodili si prostě zahrát pro zábavu (jako vždy) a udržet se ve florbalovém rytmu. V tom jsme chtěli pokračovat i nadále, alespoň jednou týdne si zahrát bez nějaké přestávky, která je na této naší úrovni spíš na škodu. Bohužel ta nakonec přišla nečekaně a z donucení. Každý toto období sportovně využívá podle své chuti a možností. Je dost času na různé individuální sportování, které se dá provozovat, hlavně venku, v přírodě. Já to tak dělám, užívám si to, po dlouhých měsících strávených v halách u florbalu nebo hokeje je to každé jaro super změna. Věřím, že ani ostatní úplně nezahálí, jak kluky znám, tak vím, že většina ne. Těším se, až se zase otevřou haly s možností trénování v celých skupinách. Pak hned opět zahájíme naše radostné herní trénování. K tomu přidáme i nějaké ty kondiční tréninky venku, abychom byli zase slušně připrveni na příští sezónu. Kondiční přípravu nám nouzový režim rozhodně nijak nenaboural, neměli jsme ji v tomto obobobí ještě v plánu. Pevně doufám, že až to bude aktuální, bude již situace v této zemi zpět v nějakém relativně normálním stavu a budeme moci v klidu klasicky trénovat. 

Na příští sezónu budete nadále bojovat v divizi, plánujete nějaké posily do týmu, nebo naopak zaznamenáváte nějaké odchody ?

V tuto chvíli nemám od kluků informace nebo náznaky nějakých zásadních změn. Takže bychom měli být zhruba ve stejném složení a kvalitě jako vloni. Naopak si pohrávám s představou, že bychom mohli být ještě silnější a lepší. Byl bych rád, kdyby se vrátili ti dva borci, kterým nevyšel loňský přestup podle jejich představ. Už jsme se na toto téma bavili a je to ještě dost otevřená záležitost. Uvidíme, zda se zapojí do přípravy na další sezónu. Byl bych rád, kdyby se k nám zase připojili, protože jsou to dobří hráči, mě osobně hra s nimi v jedné pětce velmi bavila. A s Ulmisem jsme se bavili o teoretické možnosti příchodu ještě jednoho hráče, Boleslaváka, který hraje vyšší soutěž mimo MB. Kdyby tohle vyšlo, mohlo by to pro nás být velké posílení. Snad to klapne. 

Děkuji moc za rozhovor, ať se daří v příštím ročníku, chtěl bys něco vzkázat na závěr vašim fanouškům ?

Pokud to budu posuzovat podle divácké návštěvnosti na našich domácích zápasech, tak naší téměř neexistující fanouškovské základně nevzkážu v zásadě asi nic. A pokud nás sleduje a fandí nám někdo online, tak děkujeme. Přeci jenom jsme parta samých sympaťáků v čele se mnou a Ulmisem, což spousta našich soupeřů může jen potvrdit, takže si podporu určitě zasloužíme. Jinak na naší hře cílené hlavně na radost a zábavu, věčné diskutování a vysoký čas pobytu na hřišti asi nehodláme nic měnit ani v příští sezóně. Hlavně ta radost a zapálení z provozovaného pohybu a sportu jsou důležité. Pokud tohle někdo postrádá, nemá cenu to dělat. Ať už na hobby, amatérské nebo i profesionální úrovni. 

You may also like...